Proč vzniká vbočený palec (hallux valgus) a jak se deformita postupně zhoršuje

Hallux valgus, běžně nazývaný vbočený palec, je jednou z nejčastějších deformit chodidla. Tímto problémem trpí přibližně čtvrtina populace a s přibývajícím věkem se výskyt zvyšuje. Ve věku 65 let již postihuje přibližně třetinu až polovinu lidí. Přestože se jedná o relativně časté onemocnění, jeho vznik není náhodný, nýbrž výsledkem komplexního souběhu několika faktorů.

Kdy se vbočený palec začíná objevovat?

Vbočený palec se nejčastěji začíná vyvíjet v rozmezí 15 až 60 let. Není to však jen problém dospělých. Z výzkumů vyplývá, že u poloviny dospělých osob s touto deformitou se problém rozvinul již během dospívání. Překvapivě pak asi 40 procent dospívajících pacientů vykazuje značnou deformitu ještě před dosažením věku 11 let. Jde tedy o problém, který se neomezuje pouze na dospělé, ale může se objevit už u dětí a mladistvých.

Genetika: nejdůležitější faktor

Když se podíváme na rodiny, kde se vbočený palec vyskytuje, zjistíme překvapivě vysokou vazbu. Výzkumy ukazují, že tato deformita se objevuje u 77 až 90 procent případů minimálně u dvou členů rodiny. Pokud tedy měli vbočený palec vaši rodiče nebo prarodiče, je statisticky velká šance, že se objeví i u vás.

Proč je to častější u žen?

Jedním z nejmarkantnějších pozorování je skutečnost, že vbočený palec postihuje ženy podstatně více než muže – někdy je uváděn až 14krát vyšší výskyt u žen. Není to však pouze kvůli módním botám! Jde o biologický rozdíl.

Ženy mají přirozeně volnější a poddajnější vazy a vazivo než muži – je to evolučně dáno, aby jejich tělo bylo pohyblivější. Bohužel to znamená, že jejich nohy jsou méně „stabilní" a palce se snadněji vychylují. Navíc hrají roli hormonální změny – během těhotenství a menopauzy se v těle uvolňují specifické hormony, které dělají vazy ještě volnějšími. To je důvod, proč se vbočený palec u žen často zhoršuje právě během těhotenství nebo v období menopauzy.

Geneticky také hraje roli tvar kostí nohy. Pokud máte větší vzdálenost mezi první a druhou nártní kostí (to je ta vzdálenost v přední části chodidla), palec má více „místa" pro vychýlení. Podobně, pokud máte tzv. hypermobilní klouby – tedy příliš pohyblivé – váš palec se snadněji a více vychyluje.

Nevhodná obuv: spouštěč a zhoršovatel

Ačkoliv genetika rozhoduje, co se v chodidle děje, obuv je ten faktor, který problém spouští a zhoršuje. Vědecké poznatky jasně ukazují, jaké boty jsou nejvíce problematické:

Vysoké podpatky

Boty na vysokém podpatku jsou jedním z největších vinníků. Když nosíte podpatek vyšší než 2 centimetry – a zvlášť pak módní boty na vyšším podpatku – noha se dostane do nepřirozené polohy. Vaše tělo se automaticky naklání dopředu, a tím se přesunuje celková váha těla směrem na přední část nohy. Tlak na palec a ostatní prsty se dramaticky zvyšuje.

Představte si to jednoduše: když stojíte na špičkách, cítíte, jak se napínají všechny svaly a struktury v přední části nohy. A pokud to děláte celodenně v botě na vysokém podpatku, struktury v chodidle jsou neustále namáhány – podobně jako trénujete svaly, i vaše noha se „adaptuje" na tento nepřirozený stav.

Úzké a špičaté boty

Boty, které jsou úzké nebo mají špičatý tvar, tlačí prsty do deformovaného tvaru. Klíčový problém spočívá v tom, že noha se postupně přizpůsobuje tvaru boty, kterou nosíte. Když si vezmete špičaté boty, prsty jsou v nich neustále stlačeny a tlačeny dovnitř. Aby se palec vůbec vešel do boty, postupně se více vychyluje. Po měsících a letech nošení takové boty se palec již nemůže vrátit do původní polohy – čím déle v ní byl, tím větší je trvalá deformace.

Tuhá podešev a nedostatek pohybu

Moderní boty s tuhou podešví a výrazným polstrováním omezují přirozený pohyb nohy. Noha potřebuje pracovat a pohybovat se – její svaly potřebují být aktivní. Když je noha „ochromena" tuhou botou, kterou nemusíte aktivně používat, svaly v chodidle postupně slábnou a nemohou správně stabilizovat palec.

Chůze a způsob pohybu: jak se pohybujeme, má vliv

Způsob, jakým se pohybujete a rozložíte váhu při chůzi, má zásadní vliv na stabilitu vaší nohy a vývoj vbočeného palce.

Nesprávné rozložení váhy

Pokud se při chůzi váha nepřenáší rovnoměrně přes všechny prsty, ale více zatěžuje určité oblasti nohy, dochází k nerovnoměrnému tlaku a namáhání. Zejména palec by měl nést přibližně pětinu vaší váhy při každém kroku. Pokud se to neděje správně – například pokud máte „úzce postavené nohy" nebo si stoupáte spíše na vnější hranu – palec není zatěžován správně a jeho struktura se postupně poškozuje.

Postavení nohou a kyčlí

Zajímavě se ukazuje, že i postoj a pozice, v níž chodíte, hrají roli. Pokud máte tendenci stoupat spíše na vnitřní nebo vnější hranu nohy, nebo pokud jsou vaše kyčle natočeny určitým způsobem, mění se, jak palec funguje během chůze.

Vědecké výzkumy s pokročilou analýzou pohybu (videoanalýzou chůze) ukázaly, že osoby s vbočeným palcem vykazují specifické odchylky v tom, jak se pohybují – mají ztížený odraz nohy, abnormální flexi v koleni a jiné postavení kyčlí. Toto všechno spolu velmi ovlivňuje, jak se palec v průběhu chůze chová.

Slabé svaly nohy: ztráta opory

Jedním z nejméně známých, ale velmi důležitých faktorů je oslabení svalů přímo v chodidle. Noha není jen pasivní „kostěnka" – je to velmi aktivní systém s mnoha malými svaly, které ji stabilizují.

Malé svaly v chodidle

V chodidle se nacházejí svaly, které se nazývají intrinzické svaly – jednoduše řečeno, jsou to malé svaly uvnitř nohy. Nejdůležitější z nich je sval zvaný sval odtahovač palce (musculus abductor hallucis), který začíná u paty a tahem připevňuje palec. Jeho hlavní úkol je udržovat palec v přímé poloze. Když se tento sval oslabí, palec nemá oporu a postupně se vychyluje.

Ke oslabení těchto svalů dochází zejména:

- Nošením nevhodné obuvi – když noha zůstává pasivní, svaly ji nepoužívají a atrofují (slábnou)
- Chůzí po měkkých površích – moderní byty s měkkými koberci a polstrovanou podlahou neposkytují chodidlu dostatek stimulace
- Dlouhodobým stáním bez pohybu – statické postavení není pro svaly dobrý trénink

Proprioreceptory: ztráta komunikace

Vaše noha má také speciální smyslové receptory (nazývají se proprioreceptory), které informují mozek o tom, kde se vaše noha nachází a jak se pohybuje. Při dlouhodobém přetížení a nevhodné obuvi si tyto senzory postupně „zvykají" na špatný stav a přestávají správně komunikovat s mozkem. Výsledkem je, že vaše noha ztratí pocit stability a stane se náchylnější k úrazům a dalšímu poškození.

Propad klenby

Dalším problémem je propad příčné klenby nohy – struktury v přední části chodidla, která by měla poskytovat stabilitu. Když tato klenba propadá, zvyšuje se zatížení svalů, které tlačí prsty, a dochází k dysbalanci. Kombinace propadlé klenby a slabých stabilizačních svalů vytváří ideální podmínky pro rozvoj deformace.

Další faktory, které přispívají

Kromě genetiky, obuvi, chůze a slabých svalů existují ještě další faktory:

- Plochonoží – obecně plochá noha zvyšuje zatížení přední části nohy
- Dlouhodobá práce ve stoje – profesionálové, kteří celodenně stojí, jsou více ohroženi
- Zvýšená váha – extra kilogramy zvyšují tlak na nohy
- Zranění nebo zánětlivá onemocnění – pokud bylo vazivo v chodidle poškozeno, může to urychlit rozvoj deformity

Jak se problém vyvíjí: stádia progrese

Hallux valgus se nevyvíjí najednou. Jde o pomalý, postupný proces, který prochází několika fázemi:

Stádium 1: počátek (vychýlení do 20 stupňů)

V první fázi se palec začíná jen mírně posouvat dovnitř. Kost ještě příliš nevyčnívá. Jedná se především o kosmetický problém – noha vypadá trochu jinak, ale bolest je minimální nebo chybí úplně. V tomto stádiu si mnoho lidí nemyslí, že by měli dělat něco proti tomu, ale právě v tomto období je prevence a včasný zásah nejúčinnější.

Pomůcky které pomáhají:

Stádium 2: progrese (vychýlení do 30 stupňů)

Palec se postupně více vychyluje a začíná tlačit na druhý prst. Kostní výčnělek („boule" u kloubu palce) se začíná více vyklenovat a stává se viditelnější. V tomto stádiu se objevuje bolest, zejména když nosíte boty, které jsou třeba o trochu těsnější. Při nošení nevhodné obuvi pociťujete bolest v oblasti palce a jeho okolí.

Stádium 3: pokročilé (vychýlení do 50 stupňů)

Palec se nyní vychyluje výrazně a tlačí na druhý prst, který se pak začíná deformovat do tzv. „kladívkového tvaru" (druhý prst se ohýbá). Pacient pociťuje trvalou bolest v přední části nohy, která se zhoršuje při nošení bot. V tomto stádiu již lze vidět poškození chrupavky v kloubě, což znamená, že noha trpí chronickou zátěží.

Stádium 4: nejzávažnější (kompletní dislokace)

Toto je nejhorší stupeň, kdy se palec částečně nebo úplně vykloubí ze své správné pozice a překrývá druhý prst. Pacienti trpí trvalou bolestí a extrémním nepohodlím při chůzi. Tlak ze zatížení se přesunuje na druhou a třetí nártní kost, což způsobuje tzv. metatarzalgii – bolest v oblasti hlaviček nártních kostí. V tomto stádiu je kvalita života výrazně omezena a operace je již často jediným řešením.

Závěr: souhra mnoha faktorů

Hallux valgus není problém, který by se objevil „z ničeho nic". Jde o dlouhodobý proces, při kterém se genetická predispozice kombinuje s nevhodnou obuví, poruchami v biomechanice chůze a slabnutím svalů v chodidle. Každý faktor přispívá svým dílem – genetika určí, jak náchylná vaše noha je, ale obuv, pohyb a cvičení určí, zda se problém vůbec rozvine nebo jak rychle.

Pochopení toho, jak se vbočený palec vyvíjí, je klíčové pro včasné rozpoznání prvních příznaků a včasný zásah. V raných stádiích je prevence a správná péče velmi efektivní. Čím později začnete jednat, tím více se struktura nohy poškodí a tím těžší je problém řešit.

V příštím díle se zaměříme na prevenci a léčbu.